Co je prosecco
Prosecco, to je život každý den
Kvalitní bublivé prosecco poznáte už po prvním doušku. Má totiž jednoduchou a důmyslnou chuť. Bublinky a dobré víno, co víc si přát. Snad jen už květinovo-ovocný buket a svěží lehkou vůni, která zosobňuje styl. I proto jsou na prosecco italští vinaři opravdu hrdí.
Vinařská oblast
Vinařská oblast Prosecco, jež je po dlouhá léta pýchou celého severoitalského regionu Veneto, se rozkládá v kopcovitém pásu provincie Treviso. Leží mezi vínem proslulými městečky Conegliano a Valdobbiadene. Pozitivní vliv na klima a úrodnost zdejších vinic mají na svědomí jak nedaleké horské masivy Dolomit, tak i vzduch, který sem proudí z jihu od Jaderského moře. Vždyť všem známé Benátky jsou odsud vzdálené jen necelých 50 kilometrů.
Kopcovitý terén je obtížný na údržbu vinic. I přesto jsou vinice se zvláštním šarmem posazeny právě zde, vysoko na strmých svazích. V místech, kde je i těžké jen zůstat stát. A právě ony vinice přetváří tuto krajinu v naprosto jedinečnou. Krása oblasti Prosecco je natolik dominantní, že se společně s výrobci vín zasloužila o získání významného místa v seznamu světového dědictví UNESCO.
Zajímavostí může být původ názvu. Pravděpodobně pochází od malé obce jménem Prosecco ležící nedaleko Terstu.

Jak šel čas...
Historie prosecca se táhne jako červená nit dlouhých dva tisíce let. Podle dochovaných dokumentů se prosecco začalo vyrábět již v době římské. K jeho výrobě se, stejně jako tomu je dnes, využívaly výhradně hrozny Glera, jejichž rodištěm byly zpočátku vinice nedaleko vesnice Prosecco na kopcích Karst nad Terstem. V 18. století se však pěstování révy hojně rozšířilo, postupně i do níže položených míst oblastí Veneto a Friuli. Rozšířením přesto hrozny nepřišly o své typické aroma. A nadále patřily mezi jedny z nejlepších bílých hroznů používaných k výrobě vína s jemným smyslovým profilem. Prosecca.
Prosecco dnes
Prosecco, jak ho známe dnes, se začalo produkovat až na počátku 20. století. Přispělo k tomu především zavedení nových technologií druhotného kvašení. Tedy, jak se píše v dokumentu z roku 1937, „Prosecco v sudech se prodává na začátku jara a lahvuje se, když se stává šumivým“. A přesně takto se rodí i v současnosti.
Specifické technické a vědecké poznatky týkající se výroby se v průběhu 20. století zdokonalovaly doslova mílovými kroky. Částečně tomu přispěla škola enologie ve městě Conegliano, která zdokonalila nejen metodu produkce prosecca, ale také posílila jeho výjimečné vlastnosti. To vše v roce 2009 bylo doceněno získáním významného statusu DOCG (Denominazione di origine controlata e garantita) – kvalita nejslavnějšího italského šumivého vína na světě je zaručena.